Na epilepsii testem buněk pacienta. Odborníci hledají novou léčbu nemoci

Datum vydání: 26.10.2020 | Datum importu: 26.10.2020 12:26
Zdroj: praha.iDNES.cz +1 | Rubrika: Praha - zprávy | Strana 0 | Autor: Alžběta Šimková
Téma: Akademie věd
AVE: 1 863 € | GRP: 1,23 | RU / den: 110 696 | RU / měsíc: 965 604
Vydavatel: Mafra, a.s.
Originál: URL
Originál CS | Automatický překlad EN DE HU PL FR

Nemohl být přeložen
Vážná nehoda na motorce obrátila před 12 lety Richardovi celý život naruby. Bylo mu patnáct, chystal se na střední průmyslovou školu a velice rád sportoval. Těžká nehoda vše změnila. Lékaři mu říkali, aby se připravil na nejhorší.



„Měl těžké krvácení do mozku, posunutý obratel, poraněné plíce a frakturu žeber. Rok chodil po rehabilitačních ústavech,“ vzpomíná na těžké chvíle Richardova matka Andrea. Z nehody si vášnivý sportovec odnesl částečné ochrnutí pravé strany těla, potíže s krátkodobou pamětí a vadu řeči. Jakákoli komunikace je pro něj velmi náročná. Před pěti lety se u něj navíc objevila i epilepsie, tedy choroba, která patří mezi nejčastější mozková onemocnění.

Záchvaty, které jsou pro epilepsii typické, se projevovaly kolapsy. „Naštěstí jsme se dostali do Motola k paní doktorce Zárubové, které vděčíme opravdu za mnohé. Richard bere léky, které fungují, a epileptické záchvaty už prakticky nemá,“ popisuje synovu léčbu Andrea. Díky tomu, že sama pracuje jako zdravotní sestra, věděla, jak se o Richarda při záchvatech postarat – záchvatu nebránit, počkat, než odezní, a pak ho nechat odpočívat.

Díky vhodné medikaci se u Richarda podařilo postupně výskyt záchvatů minimalizovat. To se však u každého pacienta s epilepsií nedaří. V současné době lékaři při správné a včasné diagnostice a farmakologické léčbě dostanou nemoc pod kontrolu až u 70 procent pacientů. U zbylých lidí se často nedaří najít ty správné léky.



Epilepsie: nebezpečný strašák dětí i seniorů

Příčin epilepsie je totiž mnoho. Mohou být získané z úrazů, infekcí, vrozených odchylek vývoje mozku či na genetickém podkladě. U většiny epilepsií ovšem není příčina doposud známa. Přitom epilepsií v Česku trpí přibližně 80 tisíc lidí. Čtvrtinu z nich tvoří děti, u kterých jde o jedno z nejčastějších chronických onemocnění.

Medicína se však neustále vyvíjí. Nově by mohlo lidem, u kterých se nedaří dostat onemocnění pod kontrolu, pomoci s výběrem vhodných léků nedávno založené Epileptologické výzkumné centrum (EpiReC). Jako jediné svého druhu v ČR sdružuje odborníky z Fakultní nemocnice Motol, Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR a Českého vysokého učení technického.

Odborníky z řad experimentálních a klinických epileptologů, ale také molekulárních biologů, matematiků, bioinženýrů, biochemiků, farmakologů a řadu dalších specializací spojilo společné výzkumné téma – epilepsie. „Abychom zvýšili vědecký potenciál, rozhodli jsme se koordinovat výzkumnou aktivitu, abychom dělali špičkový výzkum,“ vysvětluje počátek založení centra vedoucí projektu EpiReC lékař Přemysl Jiruška z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Centrum se hodlá zabývat testováním léků přímo na buňkách pacientů, které se podobají mozkovým. Buňky si odborníci vypěstují přímo z krve konkrétního pacienta. „Nově experimentujeme s tím, jak v laboratorních podmínkách z krve vypěstovat buňky člověka, které odpovídají jeho mozkovým buňkám. Na těch bychom poté mohli testovat účinnost léků ještě před tím, než je dáme pacientovi,“ přibližuje lékařka Jana Zárubová z Centra pro epilepsie FN Motol.

Novou cestu v léčbě by tak mohli uvítat desítky tisíc lidí s tímto neurologickým onemocněním. „Potýkali jsme se s tím, že příliš dlouho trvalo, než se podařilo vyzkoumané poznatky dostat do praxe přímo k pacientům. Snahou výzkumného centra je, aby se pacienti mohli účastnit přímo klinického výzkumu,“ popisuje Zárubová.

Z klinik na léčbu epilepsie vznikne pět specializovaných center

„Cílem tedy je mnohem rychlejší přenos mezi vědou a klinikou,“ doplňuje. Tento nový způsob testování u závažných forem epilepsií umožní lepší pochopení příčiny epilepsie u konkrétního pacienta a najít vhodný lék.

Kromě testování medikamentů se budou odborníci zabývat mechanismy, proč epilepsie u lidí vzniká, proč vznikají záchvaty, až po hledání nových způsobů léčby. „A to těch nefarmakologických, protože to, co nás dlouhodobě trápí, je, že i přesto, že se stále objevují nové léky, tak pořád léčba u třetiny pacientů nezabírá,“ podotýká Jiruška.

Specialisté nově spolupracují se zahraničními laboratořemi, aby mohli lidi s epilepsií přesněji diagnostikovat. Využívají to například u pacientů, kteří mají geneticky podmíněné formy epilepsie. „V zahraničí zjistili, že u části pacientů může jít o mutaci takzvaného draslíkového kanálu, na který účinkuje lék používaný k léčbě poruch srdečního rytmu. Dětem lék nasadili a došlo u nich k výraznému snížení záchvatů. Blížíme se k personalizované medicíně, ušité nemocným přímo na míru,“ říká Zárubová.

Foto:
ilustrační snímek
Depositphotos

Není k dispozici
Nemohl být zobrazen
Není k dispozici
Nemohl být zobrazen
Není k dispozici
Nemohl být zobrazen
Není k dispozici