VŠECHNY BUŇKY V TĚLE MAJÍ SVÉ HODINY

Datum vydání: 26.05.2021 | Datum importu: 26.05.2021 0:14
Zdroj: Žena a život | Rubrika: Téma | Strana 36
Téma: Akademie věd | Fyziologický ústav
AVE: 21 733 € | Tištěný náklad: 46 846 | Prodaný náklad: 26 686 | GRP: 2,57 | Čtenost: 231 432
Vydavatel: Mafra, a.s. | Periodicita: čtrnáctideník
Originál CS | Automatický překlad EN DE HU PL FR

Nemohl být přeložen
Díky nim se budíme ve stejnou dobu a cítíme, že je potřeba jít spát. Ovlivňují činnost mozku i hladinu krevního tlaku.
Kvůli nim máme jet lag a vnímáme změnu mezi letním a zimním časem. „Biologické hodiny lze popsat jako mechanismus, který řídí časové cykly a s nimi spojené procesy v našem těle,“ vysvětluje vědkyně Alena Sumová z Akademie věd ČR.

Jak fungují biologické hodiny?

Mohou řídit procesy, které se opakují s pravidelností jednoho dne, stejně jako odměřují čas naše náramkové hodinky, nebo s pravidelností jednoho roku, třeba jako kalendář. Jde tedy o cyklické měření opakujících se procesů. V našem těle plní biologické hodiny velmi důležitou úlohu. Evolučně jsme si zachovali adaptační mechanismus, díky kterému je naše tělo připravováno na pravidelné a očekávatelné změny ve vnějším prostředí. Osvědčilo se, že je skutečně výhodné mít schopnost tyto změny „předvídat“ než na ně pouze pasivně reagovat. Často se také mluví o jejich „tikotu“, když například žena zatouží po dítěti. To ale není dáno biologickými hodinami, ale biologickým věkem, který odměřuje délku našeho života a nejvhodnější dobu pro reprodukci. Pro člověka jsou v současné době nejdůležitější takzvané cirkadiánní hodiny, které v našem těle odměřují denní dobu. Název je odvozen od latinského circa diem, což znamená přibližně denní, jsou tedy zdrojem rytmického signálu, který se opakuje s přibližně denní periodou. Délka cirkadiánních hodin se u každého z nás liší genetickým nastavením - u někoho mají hodiny tendenci se maličko opožďovat, u jiného předbíhat. Pokud ale dostanou informaci, jak se střídá den a noc, seřídí se přesně se čtyřiadvacetihodinovou periodou solárního dne.

Co všechno v našem těle ovlivňují?

Správně seřízené hodiny řídí nejen cykly v našem chování (spánek a bdění), ale také například činnost mozku, hladinu krevního tlaku, některých hormonů, tělesné teploty a mnoho dalších funkcí. Mohou také zahájit potřebné procesy ke spánku ještě předtím, než usneme, a spouštět procesy pro stav aktivity, ještě než se probudíme. Tím je zaručen optimální průběh a rovnováha fyziologických funkcí během dne a noci. Můžeme je nějak sami řídit?
Cirkadiánní hodiny běží v těle autonomně, ale potřebují být každodenně seřizovány cyklem dne a noci. To se děje zcela samovolně, pokud jim v tom svou činností nebráníme. Pro jejich správnou funkci je třeba dodržovat pravidelný režim s dostatečným pobytem na denním světle a zamezit působení vlivu umělého světla pozdě v noci. Umělé světlo totiž hodiny mate, ty pak reagují přenastavením na nesprávný čas a nemohou tak dobře plnit svou funkci.

Mění se jejich nastavení během života?

Ano, zcela přirozeně. Jinak běží v dětství a jinak v pozdním věku. Projevuje se to změnou našeho chronotypu neboli vnitřního nastavení, které v denní době určuje nejvyšší stupně bdělosti a dobu uléhání do postele. V dospělé populaci je nejvíce lidí s takzvaným středním chronotypem, tedy těch, kteří usínají před půlnocí a vstávají v ranních hodinách. Řada lidí se více či méně odchyluje od této majoritní skupiny buď směrem k časnému, nebo pozdnímu chronotypu. Tyto odchylky jsou dané i věkem - malé děti mají častěji časné chronotypy, kolem puberty nastane velký skok na pozdní a nakonec ve stáří je zase více těch s časným chronotypem.
Jak souvisí biologické hodiny se stárnutím?
Ve stáří amplituda řady cyklických procesů v našem těle klesá a rozdíly mezi dnem a nocí se stírají. Nejlépe to můžeme pozorovat na zhoršení cyklu spánku a bdění u starých lidí. Naše hodiny sice rytmický signál stále vytvářejí, ale ten se hůře přenáší dál a nepřizpůsobují se mu tak procesy v těle. Ukazuje se, že posílení denních cyklů má pozitivní vliv na oddálení stárnutí a měli bychom si tak hodiny držet co nejdéle funkční.

Tradiční čínská medicína pracuje s takzvanými orgánovými hodinami. Podle ní je každý orgán nejvíce aktivní v jinou denní dobu. Je to pravda?

Ačkoli je princip čínské medicíny odlišný od našeho vědeckého pojetí, orgánové hodiny skutečně existují. A nejen orgánové. Dnes víme, že téměř všechny buňky našeho těla mají své hodiny. V našem těle je z těchto buněčných hodin složen celý časový systém. Je organizován tak, že v mozku máme centrální hodiny, které řídí nastavení ostatních buněčných hodin podle jejich specifi ckých potřeb, aby plnily funkci v rámci orgánů a tkání, jejichž jsou součástí. Centrální hodiny jako jediné dostávají informace o tom, jestli je venku den, či noc.
Podle toho se seřídí a následně určují některé procesy buď přímo, anebo pomocí seřizování lokálních buněčných hodin v různých orgánech. Ukazuje se, že pro naše zdraví je nezbytné, aby celý časový systém pracoval v souladu a nebyl narušován, jelikož desynchronizace hodin přispívá například k rozvoji civilizačních chorob.

Má podle vás smysl střídání letního a zimního času? Který je pro nás vhodnější?

Střídání času bylo původně zavedeno z ekonomických důvodů, které dnes již ztratily svůj význam. Přechod na letní čas ale umožňuje v létě lidem lépe využít denního světla během aktivní části dne a užít si dlouhé večery, jelikož je čas posunut o hodinu dopředu vzhledem ke standardnímu času (nesprávně nazývanému zimní). A proto je letní čas tak populární. Pokud bychom zrušili střídání času, o čemž mimochodem již bylo rozhodnuto, je správné ponechat standardní čas. Ten je pro naši zemi nastaven optimálně, jelikož nám poskytuje symetrii úsvitu a soumraku. V zimě by asymetrický letní čas znamenal, že bychom si významně prodloužili počet dnů, kdy bychom měli tmu dlouho do ranních hodin. Představte si, že vodíte v zimě, kdy je nevlídno a sychravo, své dítě do školy už na sedmou ráno a ještě během druhé vyučující hodiny bude venku tma. Dlouhodobá absence ranního světla nejen neprospívá naší psychice, ale zhoršuje možnost správného seřízení našich biologických hodin.
Jaký režim tedy dodržovat, aby naše vnitřní hodiny pracovaly co nejlépe? Jak už jsme si řekli, hodinám prospívá pravidelnost a soulad s vnějšími denními cykly. Byly takto vytvořeny a naši předkové z nich těžili, aniž by o nich věděli, protože tím, že žili v souladu s přírodou, nenarušovali jejich chod. Až v moderní společnosti čelí člověk výzvám, které ho často nutí měnit pravidelný řád na úkor spánku. Používání moderních technologií spojených s umělým osvětlením nám sice práci usnadňuje, ale pokud je užíváme v nevhodnou denní dobu, výrazně narušují naše biorytmy. Snažme se proto žít co nejvíce v souladu s přírodními cykly, naše hodiny pak budou moci plnit svou funkci a posilovat naše zdraví. *

d o c . P h a r m D r . A L E N A SUMOVÁ, C S c ., D S c . ( 6 0 ) Vedoucí laboratoře Biologické rytmy Fyziologického ústavu AV ČR. Hlavním předmětem jejího zkoumání je chronobiologie a neurofyziologie. Přednáší na několika univerzitách a je vědeckým sekretářem Evropské společnosti biologických rytmů.

JAK PŘEKONAT JET LAG ? „Míra, s jakou budeme pociťovat jet lag (porucha spánku po rychlém překonání několika časových pásem, pozn. red.), záleží na mnoha faktorech a jedním z nich je i genetické nastavení vnitřních hodin. Je to tedy individuální. Někdo jím téměř netrpí, u někoho má těžký průběh. Jet lag lze zmírnit postupem závislým na tom, kam hodiny potřebujeme přesunout. Pokud se mají zpozdit (při letu na západ), je vhodné se vystavovat světlu déle do večera. Pokud hodiny potřebujeme předběhnout (při letu na východ), světlu se naopak vystavujeme časně zrána. Může nám pomoci také melatonin, hormon, který působí na naše hodiny. Jeho použití vždy konzultujte s odborníkem,“ radí Alena Sumová.

Není k dispozici
Nemohl být zobrazen
Není k dispozici
Nemohl být zobrazen
Není k dispozici
Nemohl být zobrazen
Není k dispozici