Využijte brownfieldy, nestavte na zelené louce. Stát motivuje investory

Datum vydání: 12.03.2020 | Datum importu: 12.03.2020 3:08
Zdroj: Veřejná správa | Rubrika: Dobrá praxe | Strana 24
Téma: Ministerstvo pro místní rozvoj
AVE: 4 992 €
Vydavatel: Ministerstvo vnitra ČR, odbor PR a prevence kriminality | Periodicita: měsíčník

Nemohl být přeložen
Využijte brownfieldy, nestavte na zelené louce. Stát motivuje investory
Nová Zbrojovka, Jihlavské Benátky nebo Perla 2020.
Bývalé průmyslové areály byly v posledních desetiletích většinou spíše Achillovou patou mnohých měst.
V současné době ale prochází řada z nich proměnou, na jejich místech vznikají nové moderní čtvrti, v nichž se počítá s byty, udržitelnou infrastrukturou i kvalitním veřejným prostorem.

Lucie Sýkorová

Omezit výstavbu tzv. na zelené louce a raději revitalizovat brownfieldy je také cílem Národní strategie regenerací brownfieldů 2019–2024. „Hlavní vizí strategie je transformace brownfieldů v České republice na ekonomicky produktivní, ekologicky a sociálně zdravá území pomocí koordinovaného úsilí všech úrovní veřejné správy, soukromého sektoru a neziskových organizací,“ stojí v úvodu dokumentu, který vzala vláda na vědomí v červenci 2019.
Na regeneraci a nové využití čeká v současné době v ČR téměř tři tisíce brownfieldů. Vyplývá to z Národní databáze brownfieldů, kterou spravuje agentura CzechInvest. V prosinci 2017 vznikla také meziresortní pracovní skupina, která se má situací zabývat a koordinovat aktivity a podporu státu v této oblasti. „V roce 2019 měla skupina celkem 20 členů. Kromě zástupců resortů ve skupině jsou zástupci agentury CzechInvest, Vysoké školy báňské Ostrava, Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Regionální rozvojové agentury Jihomoravského kraje,“ informuje mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová. „Skupina je samozřejmě otevřena dalším odborníkům z oblasti,“ dodává.
Stát chce motivovat investory i města k upřednostňování regenerace brownfieldů před výstavbou na zelené louce pomocí řady opatření a také dotačními programy. „Například v novém programu Smart parks for the future, který vyhlásí po schválení Ministerstvo financí, bude podpora směřovat zejména do regenerace lokalit typu brownfields. Podpora výstavby podnikatelských parků na zelené louce bude umožněna pouze obcím v hospodářsky a sociálně vyloučených územích, která jsou definovány ve Strategii regionálního rozvoje 2021+,“ konstatuje Štěpánka Filipová.
Regeneraci brownfieldů začaly podporovat také některé kraje. „V současné době evidujeme velký zájem o spolupráci v problematice regenerace brownfieldů ze strany krajů Moravskoslezského, Ústeckého, Karlovarského, Libereckého a Jihomoravského. Tyto kraje s námi spolupracují zejména prostřednictvím svých regionálních rozvojových agentur. Zájem ale začal projevovat i Středočeský kraj, Královéhradecký kraj a Plzeňský kraj. Předpokládáme, že se tento zájem o spolupráci postupně rozšíří i do ostatních krajů ČR,“ věří mluvčí MPO.

Ministerstvo slibuje metodiku pro PPP projekty Opatření schválená Národní strategií regenerace brownfieldů 2019–2024 mají v gesci jednotlivá ministerstva. Například Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je zodpovědné za nastavení spolupráce veřejného a soukromého sektoru. „V rámci této aktivity se plánujeme zaměřit především na podporu realizace PPP (Public Private Partnership) projektů v oblasti brownfieldů, které kombinují spolupráci veřejného a soukromého sektoru při zajišťování veřejných služeb a veřejné infrastruktury,“ uvádí Marie Zezůlková, ředitelka Odboru regionální politiky MMR. „Pro tyto účely plánujeme vytvořit metodiku pro PPP projekty v oblasti regenerace brownfieldů, která by obsahovala návod pro obce i investory, jak projekty PPP snadno připravit, i příklady dobré praxe v této problematice. Realizace této aktivity je plánována nejdříve od roku 2021,“ upřesňuje.
Ministerstvo také vytvořilo nový dotační program pro regeneraci urbánních brownfieldů. „V současnosti je až do poloviny května otevřená výzva pro podání žádostí na rok 2020 v dotačním programu zaměřeném na regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití. Od roku 2021 plánujeme převést podporu brownfieldů na Státní fond rozvoje investic. Díky tomu bude možné podpořit větší počet projektů,“ informuje Marie Zezůlková.
V gesci MMR je také navrhnout opatření ke zjednodušení podpory regenerace brownfieldů, které vyžadují součinnost několika dotačních titulů (sanace, podnikatelské a nepodnikatelské využití) a které by vedlo k multifunkčnosti využití objektů. „MMR pro roky 2019 a 2020 spustilo dotační podprogram Tvorba studií a analýz využití brownfields, v němž mohou čerpat obce dotaci na zpracování studie využití brownfieldů. Jedná se o vybrané objekty, které schválila vláda v rámci souhrnných akčních plánů strategie RE:START. Návazně bude MMR ve spolupráci s dalšími resorty připravovat nástroj, který umožní jednodušší čerpání podpory pro komplikované brownfieldy na základě zpracovaných studií,“ vysvětluje Marie Zezůlková.
Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo již v roce 2017 program Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, který administruje CzechInvest. Dotace je určená pro obce a města v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji a v dalších hospodářsky problémových regionech. V tomto programu je pro letošní rok připraveno 260 milionů korun a žádosti je možné posílat do 31. srpna 2020.

Brno získá novou obří čtvrť místo Zbrojovky Úspěšně revitalizovat brownfieldy se dařilo v minulých letech především ve velkých městech. K nejznámějším patří ostravský areál Dolních Vítkovic, který je dnes největším kulturním centrem ve městě. Dalším příkladem je Techmania Science Center v Plzni, který vznikl rekonstrukcí bývalé jídelny firmy Škoda. A pozadu nezůstává ani Brno, kde začala regenerace dvaadvacetihektarového areálu bývalé Zbrojovky. Ta patřila kdysi k největším výrobcům zbraní na světě, ale výroba zde definitivně skončila v roce 2006.
Od roku 2016 vlastní areál skupina CPI Property Group, jejímž největším akcionářem je podnikatel Radovan Vítek. Společnost zde začala realizovat developerský projekt Nová Zbrojovka. Během příštích 10 – 15 let zde má vzniknout celá nová čtvrť, která počítá s nabídkou bydlení, služeb, kanceláří, obchodů, s plochami pro lehkou výrobu i občanským zázemím včetně školy a školky. Celková výše investic má být v řádech desítek miliard korun.
Do přípravy projektu Nové Zbrojovky měli možnost kromě města, architektů a odborníků zasáhnout i obyvatelé Brna. Ti mohli v uplynulých měsících hlasovat pro ideové studie jednotlivých zón, na jejichž zpracování se podílelo čtrnáct architektonických kanceláří. Zároveň zasílali připomínky a komentáře k celému projektu. Výsledky tohoto průzkumu, do kterého se zapojilo zhruba čtyři tisíce osob, nyní poslouží jako jedny z podkladů pro projektový tým. Díky otevřenému přístupu získal projekt druhé místo v soutěži Lemur (dříve Česká cena za PR) v kategorii Public Affairs.

Investor postaví školu a školku. Přispěje i na silnice V první etapě obnovy brněnského areálu bývalé Zbrojovky vznikají proměnou původních průmyslových hal nové kancelářské budovy, které mají v budoucnu poskytnout pracovní zázemí až pro deset tisíc lidí. V současnosti je již dokončena první kancelářská budova ZET. Office v severní části areálu, která vznikla v objektu bývalé nářaďovny. Ta se již v létě tohoto roku stane hlavním sídlem nejúspěšnějšího českého start-upu Kiwi. com, který se zabývá prodejem letenek.
Aby bylo možné začít s dalšími fázemi projektu, je nutné vybudovat infrastrukturu, která propojí novou čtvrť s městem. „Zpracovali jsme změnu územního plánu na celý areál, včetně napojení na mimoúrovňovou křižovatku, kterou staví Ředitelství silnic a dálnic. To umožní velkokapacitní připojení areálu bývalého Zetoru i Zbrojovky. Toto je nyní priorita,“ uvádí radní pro oblast územního plánování a rozvoje Filip Chvátal a připouští, že město mělo být v této záležitosti v minulosti aktivnější.
Na realizaci dopravního řešení se budou významně finančně podílet soukromí investoři, a to jak CPI, tak brněnská firma IMOS, která koupila bývalou motorárnu Zetor v sousedství Zbrojovky. Město podle radního doufá, že jejich příspěvek dosáhne 60 % nákladů. Momentálně se řeší projektová příprava dopravního napojení. Územím by měl v budoucnu projíždět trolejbus.
Město řeší s investorem také občanskou vybavenost, především výstavbu základní školy. „Bude to čtyřpatrová budova s dostatkem tříd, aby obsloužila celé území. V novém územním plánu bude dále zakotvena také výstavba zřejmě dvou mateřských škol. Předpokládáme, že je investor postaví za vlastní prostředky a pak převede na město, které bude mateřské školy provozovat,“ konstatuje Filip Chvátal.

Lenešický cukrovar byl rájem filmařů Regenerace brownfieldů už ale rozhodně nezůstává jen doménou velkých měst. Odvahu k náročnému projektu sebrala i některá menší města, či dokonce obce. Například do revitalizace areálu po bývalém cukrovaru se chce nyní pustit obec Lenešice v okrese Louny, která má zhruba 1 400 obyvatel.
Cukrovar byl v Lenešicích postaven v roce 1880 a fungoval až do roku 1982. Byl proslulý oktagonovým komínem, který býval s výškou 73 metrů druhým nejvyšším svého druhu v Rakousko-Uhersku. Obec koupila větší část téměř osmihektarového areálu na konci roku 2012. Vydražila jej v aukci včetně pozemků za cenu 1,58 milionu korun. „Cukrovar byl tehdy již ve velmi špatném stavu. Ale je to jediná možnost, kde se může obec rozšiřovat, na jedné straně máme CHKO a z druhé strany povodňovou oblast,“ popisuje starosta Lenešic Leoš Procházka.
V roce 2017 obec uspořádala architektonickou soutěž. Vítězná firma zpracovala regulační plán, který nyní čeká na schválení. Přestože většinu starých budov v areálu čeká demolice, minimálně jeden historický objekt by měl zůstat zachován a bude rekonstruován. Obec by do něj chtěla umístit dům dětí a mládeže, případně i mateřskou školu. Pokud totiž v areálu vznikne přes 80 nových parcel, stávající školka v obci rozhodně stačit nebude. „Mně by se velmi líbil i amfiteátr, který by bylo možné využívat také jako letní kino. Co všechno zde ale nakonec bude, musí ještě schválit zastupitelstvo,“ podotýká starosta. Na novém využití bývalého cukrovaru panuje podle něj v obci obecně politická shoda.
Přesnou finanční náročnost celého projektu zatím obec nevyčíslila. Zastupitelé ale podle starosty počítají s nutností vzít si úvěr. „Pokud vím, dotaci je možné získat jen na zbourání starých budov, které nelze využít. Na novou výstavbu žádný dotační titul neexistuje,“ říká Leoš Procházka.
Lenešice, které mají rozpočet kolem 25 milionů korun, si v minulých letech přivydělaly pronájmem cukrovarského areálu filmařům. V současné době je pronajat dokonce na celý rok. Pro obec to znamená řádově statisíce korun navíc do obecní pokladny. „Areál se začal pronajímat kolem roku 2014, kdy se zde točil film Žebřík do nebe. Pak se to začalo nabalovat, některé firmy zde točily i reklamy, například Plzeňský Prazdroj. Pak se zde točilo poválečné drama Zraněná srdce (Aftermath) s Keirou Knightleyovou, americký film The Catcher Was a Spy a také Králíček Jojo, který je nyní v kinech,“ vyjmenovává starosta.
V minulém roce se zde točil také seriál Shadowplay z dílny producenta Star Wars Ricka McCalluma. Ten by měl být dokončen během letošního roku. Od příštího roku už se ale areál filmařům uzavře, obec by chtěla konečně začít s jeho přestavbou.

Ústí nad Orlicí: ruiny po textilce nahradí živé centrum s galerií Odvážné plány má také patnáctitisícové Ústí nad Orlicí na Pardubicku. Chce revitalizovat areál bývalé textilky Perla. Ten město koupilo za třicet milionů korun v roce 2010 a o šest let později popsalo své plány v dokumentu Vize Perla 2020. Vzniknout zde má především nový dům dětí a mládeže, galerie, rehabilitační centrum s poliklinikou, ale také nové bytové domy, obchody a zelená veřejná prostranství. „Hlavním cílem je vytvořit v území bývalé Perly živé centrum určené všem generacím,“ uvádí starosta města Petr Hájek.
Nový dům dětí a mládeže v areálu Perly se již staví, měl by být dokončen v první polovině roku 2021. „Současný DDM, který navštěvuje přes tisíc dětí, nabízí výběr téměř z 80 kroužků. Ale nedisponuje vlastní budovou, navíc pronajaté prostory jsou zcela nevyhovující a neumožňují další rozšíření činnosti,“ vysvětluje starosta, proč se tato stavba stala prioritou projektu. Náklady se vyšplhaly kvůli problémům s podložím na 91,5 milionu korun, město odsouhlasilo investiční úvěr ve výši 100 milionů korun. Město také loni získalo dotaci 30 milionů korun z programu Ministerstva pro místní rozvoj, a to z dotačního titulu Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití.
Jako svoji druhou prioritu připravuje město rekonstrukci bývalé strojovny a kotelny. „Tyto objekty budou přeměněny na městskou galerii s odkazem na textilní historii města a na významného rodáka, sochaře Quido Kociana,“ informuje starosta. „Nyní se zpracovává projektová dokumentace, výstavba se předpokládá v letech 2022–2024. V tomto období by se měla také realizovat výstavba ateliérů SŠUP. Investorem této stavby je Pardubický kraj jako zřizovatel školy. Ateliéry umožní rozvoj stávajících činností školy, nabídnou otevřené díly pro veřejnost a startovací dílny pro absolventy školy,“ upřesňuje.
Zastupitelstvo města v červnu 2019 rozhodlo o záměru prodeje části areálu. V současné době nabízí bývalou administrativní budovu a dva pozemky určené k zástavbě. Soutěž na první z nich již proběhla a vítěz se zavázal postavit v areálu v následujících dvou letech rehabilitační centrum s poliklinikou a souvisejícími službami.
Regenerace bývalé textilky není pro město velikosti Ústí nad Orlicí nic snadného, přiznává starosta. „Veřejnost je nedočkavá a očekává rychlá rozhodnutí a okamžitá řešení. Prodej celého areálu jakémukoliv obchodnímu řetězci by jistě část veřejnosti uspokojil,“ podotýká Petr Hájek. „Navíc rozpočet města je revitalizací brownfieldu výrazně zatížen, což na popularitě zvolenému postupu nepřidává. Ovšem takto rozhoduje samo město o využití tříhektarového území v samém centru města. Cesta, po které jsme se vydali, je trnitá a má řadu úskalí, ale z dlouhodobého hlediska je pro město správná a přinese řadu pozitivních výstupů a možností.“

Jihlavské Benátky oživí soukromý investor Zásadní proměnou prochází v současné době také nejznámější jihlavský brownfield, areál bývalé továrny Alfatex. Vyráběly se zde plyše, a to už na konci 19. století. Svému účelu sloužil areál až do roku 2000. Poté byla výroba zastavena a nadále zde probíhal už jen drobný provoz řemesel.
Myšlenka přeměnit lokalitu v údolí řeky Jihlávky na místo k bydlení vznikla po roce 2013. Areál je v soukromém vlastnictví a jeho majitelé, manželé Jaroslav a Jitka Dobrovolní, jsou také investory akce. V areálu vznikne celkem 53 bytů, nové komunikace pro pěší, parkovací stání a zelené plochy. Původní nejvyšší část přiléhající k Brněnskému mostu je navržena jako objekt pro komerční využití. Předpokládané dokončení revitalizace areálu je červen 2021, náklady jsou odhadnuty na 300 milionů korun.
Představitelé Jihlavy revitalizaci brownfieldu vítají, přestože se jedná o čistě soukromý projekt. „Pro město je rozhodně dobrou zprávou to, že se zrekonstruuje a oživí nevzhledná část města s bývalou továrnou na výrobu sametu a plyše. Pozitivní je také to, že se v lokalitě staví a prodávají nové byty, kterých je obecně v Jihlavě velmi málo a je o ně velký zájem,“ uvádí Radovan Daněk, vedoucí oddělení vnějších vztahů Magistrátu města Jihlavy. Město Jihlava přispěje pouze tím, že rozšíří přístupovou silnici k areálu. „Ta je úzká, obousměrná a míjejí se tam nebezpečně auta s chodci a cyklisty,“ vysvětluje Radovan Daněk.
A proč Jihlavské Benátky? „Z vyprávění starousedlíků se kolem této lokality nese příběh, že dříve tato oblast byla nazývána Benátkami. Tam, kde se dnes nachází dopravní hřiště vedle řeky Jihlávky, bývaly dva velké rybníky, které se rozprostíraly kolem obydlí a při prudkých deštích se často rozlévaly ze svých břehů. Lidem toto místo nejspíše připomínalo italské Benátky,“ vysvětluje Iveta Borošová z firmy PLYNOSERVIS – DOBROVOLNÝ, spol. s r. o.

Foto autor:  VIZUALIZACE: CMC ARCHITECTS, A. S.
Foto popis:  Nová Zbrojovka, centrální zóna, návrh ateliéru CMC architects, a. s.
Foto autor:  VIZUALIZACE: ARTPROJEKT JIHLAVA, S. R. O.
Foto popis:  Jihlavské Benátky
Foto autor:  VIZUALIZACE: VIZUALIZACE, S. R. O., JAN RAČANSKÝ, ING. JAROMÍR ZÁPOTOCKÝ
Foto popis:  Perla, letecká vizualizace
Není k dispozici
Nemohl být zobrazen
Není k dispozici
Nemohl být zobrazen
Není k dispozici
Nemohl být zobrazen
Není k dispozici